Princip metody
- Ze vzorků je připraven leštěný řez napříč vrstvami malby (nábrus).
- Pořadí a vlastnosti barevných vrstev jsou pozorovány pod mikroskopem ve viditelném a UV světle.
- Pro určení vybraných pojiv a pigmentů jsou provedeny orientační mikrochemické zkoušky.
- Fotografie je možné zpracovat v počítači pomocí software pro analýzu obrazu – změřit tloušťky vrstev, velikost zrn pigmentů a plniv a jejich distribuci, určit poměr plniva a pojiv apod.
- Pro identifikaci pigmentů a pojiv lze využít další metody, např. SEM/EDS analýzu nebo analýzu infračervenou spektroskopií.
Využití
Určení vývoje barevnosti architektonických povrchů a je-li to možné i určení jejich původní barevnosti.- Ze stratigrafie dostatečného počtu vzorků lze provést rekonstrukci polychromie kamenných a dřevěných soch.
- Na příčném řezu lze rozlišit některé techniky malby, např. fresco / secco a techniky zlacení a stříbření.
- Pro posouzení historického vývoje barevnosti památky je důležité sledovat i případné vrstvy nečistot mezi jednotlivými nátěry nebo zatékání nátěru do krakel ve starších vrstvách.
- Optimální je metodu využít společně se sondážním průzkum barevných vrstev a výsledky porovnat. Mikroskopické řezy odhalí i tenké nebo podobně zbarvené vrstvy, které sondážní průzkum nezachytí. Sondážní průzkum na druhou stranu podává přesnější obraz o barevném odstínu jednotlivých vrstev.
- Stratigrafie umožňuje provést analýzu mikrovzorků odebraných ze závěsných obrazů, nástěnné či deskové malby i tam, kde není možné provést sondážní průzkum ani odebrat větší vzorky.
- Vzorky z různých míst je možné porovnat a podle jejich mikrostruktury a obsahu pigmentů určit, které nátěry jsou totožné.
- Podle použitých pigmentů lze provést přibližnou dataci vrstev. Např. vrstvy obsahující zinkovou bělobu mohou pocházet nejdříve z 2. pol. 19. století. Přítomnost zinkové běloby je na řezu jasně patrná podle své výrazné žlutozelené fluorescence v UV světle. Řadu pigmentů lze určit pomocí mikrochemických zkoušek, další pigmenty lze jednoznačně identifikovat s využitím polarizačního mikroskopu a SEM/EDS analýzou.
- Skladba vzorků je do jisté míry závislá na náhodě. V místě odběru nemusí být přítomné všechny vrstvy, někdy může dojít i k zatékání mladšího nátěru pod starší. Pokud je to možné, je proto vhodné odebrat vzorků více a porovnat je mezi sebou.
Ukázky
Odkazy
Literatura
- NOVÁK, Antonín. Stratigrafická metoda datování – metodika a možnosti. Technologia artis, 1992, 2 Sv. 2 (1992), s. 10-13.
- ŠIMŮNKOVÁ, Eva a Tatjana BAYEROVÁ. Pigmenty. 3. vyd. Praha: Společnost pro technologie ochrany památek – STOP, 2014.
- FELLER, L. Ed., Artists’ Pigments. A Handbook of Their History and Characteristics, Vol. 1, Cambridge University Press, London 1986. https://www.nga.gov/content/dam/ngaweb/research/publications/pdfs/artists-pigments-vol1.pdf
- ROY A. Ed., Artists’ Pigments. A Handbook of Their History and Characteristics, Vol. 2, Oxford University Press 1993. https://www.nga.gov/content/dam/ngaweb/research/publications/pdfs/artists-pigments-vol2.pdf
- FITZHUGH, E.W. Ed. Artists’ Pigments. A Handbook of Their History and Characteristics, Vol. 3: Oxford University Press 1997. https://www.nga.gov/content/dam/ngaweb/research/publications/pdfs/artists-pigments-vol3.pdf
- BERRIE, B. Ed., Artists’ Pigments. A Handbook of Their History and Characteristics, Vol. 4, Archetype books, 2007.
- EASTAUGH, Nicholas (2004). Pigment Compendium: A Dictionary of Historical Pigments. Butterworth-Heinemann. ISBN 0-7506-5749-9.
